Eleneva - Články

Duše bylin

Sat, 12 May 2012 08:59:06 +0200

Není na světě bylina, která by na něco nebyla - zní staré pořekadlo a lze z něj usoudit, že každou bylinku můžeme požádat o pomoc. Každá bylina má kromě svých prokzatelných léčivých látek i svou duši, která je také léčivá. Tento poznatek byl využit především v homeopatii, která využívá k léčbě především duši rostliny, ale i potence duší jiných přírodnin.

Duše rostlin se skládá také nejméně ze dvou částí, jako jsme si již pověděli u stromů.

První částí je duše "vitální" a je tvořena tzv. aurou rostliny a pečuje o energetický systém rostliny. Jeho stav úzce souvisí se zdravím, životními cykly a vitalitou rostliny.

Byliny v sobě soustřeďují rozličná fluida v nejrůznějších koncentenracích a kombinacích. Rostliny, však mají individuální duši velmi vzácně. Většinou se jedná o duši kolektivní toho daného druhu, jehož zkušenost obsahuje. Tato kolektivní duše se vyznačuje určitými vlastnostmi, jejihž souhrn představuje charakter nebo podstatu rostliny. Někdy bývá tato kolektivní duše onačována živlovými duchy - elementály, jindy jako déva rostliny.

Naši předkové si tyto charakteristické kolektivní duše rostlin personifikovali a uctívali je.

Každá tato duše náleží k určitému elementu a zodiakálnímu znamení. Dá se s ní komunikovat a magicky pracovat. Ještě před sběrem můžeme bylině objasnit náš záměr a požádat ji o podporu. Než to však učiníme je dobré si u každé bylinky zjistit, který čas je k rituálnímu sběru nejlepší vzhledem k vegetačnímu cyklu dané rostliy a astrologickému postavení planet. Nejlépe je však vybrat rostlinu divoce rostoucí, ve svém přirozeném místě výskytu.

Každý by si měl předem objasnit, co po rostlině bude žádat a předem si určit postup rituálu. Po naváztání kontaktu s duší rostliny obvykle následuje její vzývání - často trvá velmi dlouho, pak následuje prosba. Je na místě donést duchu rostliny nějakou obětinu. Po invokaci sdělíte rostlině svůj záměr. Bylina by vám měla sdělit jakým způsobem máte sběr, sušení a přípravu léku z ní samé provést. Tento postup by se měl dodržet.

Rozlučte se a poděkujte.

Nenechte se odradit, když s vámi bylinka nebude chtít mluvit hned napoprvé.

Zdroj: Jitka Pakostová - Rostliny v Magii

Související články:

Bohyně rostlin

Duše stromu

Radůza-All night I´m calling

Wed, 09 May 2012 08:04:41 +0200

Paralely

Mon, 07 May 2012 23:48:04 +0200

,,Tato rostlina se podobá člověku. Má svou kůži, jíž je kůra; jeho hlavou a vlasy jsou kořeny; má svou postavu a své znaky, své smysly a svou citlivost v kmenu. Její smrt a její umírání jsou obdobím roku."

Paracelsus

Duše stromu

Sat, 05 May 2012 13:43:50 +0200

Duše stromu je stejně jako u jiných rostlin složena z několika částí, minimálně však dvou.

První část je nerozdělitelně spojena s fyzickým tělem stromu a jeho energetickými centry. Je se stromem spjata od semínka až po jeho zánik. Jedná se o takzvanou "vitální" duši a jejím posláním je realizace těla stromu a jeho zdraví. Reaguje na okolí a je spojena s kolem roku a je také vůlí stromu.

Růst stromu probíhá podle ideje této duše, která zpomalováním své energie vytváří podobu budoucího hmotného těla a dalším zpomalováním a zahušťováním své energie vytváří hmotu.

Energetické uzly stromu bývají také nazývány energetickými centry - čakrami. Hlavním centrem je místo, kde se spojují kanály kořenů. Tam bývá ukotveno vědomí stromu a bývá nazýváno srdečním centrem stromu (30-60 cm nad rovinou terénu). Pokud je opravdu potřeba pokácet strom, mělo by se to udělat pod touto úrovní, aby došlo k okamžitému odpojení vědomí od hmotného těla stromu a byl tak umožněn jeho volný odchod.

Druhá část duše stromu, už není s tělem tak pevně spjata a tělo stromu jí slouží jako domov nebo jako tělo pro realizci své duševní podstaty. Pokud však hovoříme o duši stromu, pak hovoříme o druhé části a prezentuje konkrétní strom v kontaktu s okolím.

Strom může být i domovem pro éterické a elementární bytosti, které s duší stromů žijí v souladu a harmonii. Takový strom má zvláštní vyzařování a může nést i znamení. Tato část duše bývá spojena s kolektivním vědomím.

Třetí část duše stromu je tzv. "božská" a je s tělěm spjata nejméně. Z větší části je kolektivním vědomím a je jemnou strukturou spojující vše živé, jako jemnými vlákny. S touto částí duše mohou být spojená božstva.

Z vlastní zkušenosti však vím, že i v pařezech a rozpadajících se a ztrouchnivělých kmenech stromů je velká síla a energie. Nedokážu však posoudit, která část duše to je.

Zdroj: Kniha Přírodní stezkou - H.T. František Radvan

Související články:

Dryády a duchové stromů

Sladění se se stromem

Krásný Beltine

Sun, 29 Apr 2012 07:35:16 +0200

Ve větvích

Sat, 28 Apr 2012 08:03:18 +0200

Úryvky jsou z knihy Přírodní stezkou - Aneb o stromech, jejich bytostech a energii v souvislosti s námi

od H. T.Františka Radvana

Ležím ve větvích lísky.....již ani nevnímám hranice svého fyzického těla, nejde to v objetí tak nádherné bytosti, jen vlastní bytí vnímám....Pojednou si uvědomuji cosi, jako rozhovor lísky a jasanu v jehož stínu roste. Tu se jasan shýbá, lehce mne ,,bere" do dlaní, pozvedá a již se závrarnou rychlostí doslova řítím vzůru. Tak rychle, že během okamžiku se celá farma (7ha) propadá do hloubky, kde působí dojmem položeného kapesníku prazvláštního tvaru, poté je celá Evropa o téže velikosti a hned na to má celá Zem rozměr velkého míče.

Ačkoli nemám rád výšky, myslím ty, kde pod nohama vnímám prostor skrze podložku, nepociťuji nic nepříjemného, natož obavy, či dokonce strach. Naopak, jsem naplněn klidem, důvěrou a tichým úžasem, překvapením.....

Náhle se let vzhůru zastavuje. ,,Dlaně" jasanu mne něžně drží a kolem cítím něco naprosto nepopsatelného. Jako bych spočinul v klidné řece energie lásky.....

,,Píseň" této řeky, která mnou spíše proniká, než by byla slyšena, podobá se nejvíc ,,písním" delfínů....Proniká mnou vědomí, že až sem sahá působnost bytosti, spojené s fyzickou schránkou jasanu a plnící čestnou úlohu spojovacího článku překrásné, ,,malé" planety Země a této nespecifikované úrovně jejíž energii a vědomí Zemi zprostředkovává a naopak. Tato bytost se sice ztotožňuje s fyzickým tělěm stromu, ale především s jeho tělem energetickým, které není ohraničeno ani vlastními kořeny, natož fyzickou korunou. Tímto energetickým tělem probíhá osobní vědomí, které však vnímá svou sounáležitost s celovesmírmou ,,energetickou sítí", a to nejen s tou její částí, kterou známe z prostoru fyzického vesmíru, čehož je midůkazem právě úroveň, v níž spočívám...... V tom začíná prudký sestup, Země se v mžiku nafukuje, jako horkovzdušný balón, poté zabírá veškerý prostor pode mnou a již spočívám na větvích lísky, kam mne jemně položil jasan s úsměvem směřovaným k ní. Zaplavil mne pocit horoucí vděčnosti a bezradnosti, jak poděkovat..... v zápětí mnou však proniká vědomí, že mé poděkování je s láskou přijato.

Více o autorovi najdete zde

Nevěsty

Thu, 26 Apr 2012 22:33:53 +0200

Nastrojily jsme se do bílého a budeme se vdávat! Sluší nám to?

Zveme vás na veselku!

V noci

Wed, 25 Apr 2012 22:33:26 +0200

Slib

Za noci bezesné při svitu měsíce

koukám se na nebe sleduji stálice

světélka pulsují, kvetou.

Půlnoční krajině na mapě vesmíru

svou věrnost slibuji, sebe jí daruji.

Luna mě provází, tou noční poutí

rukou v ruce,

odtamtud, do nitra,

kde domov můj ?

Vrývá se mi, ta píseň písní

tetuje v duši svatým písmem

slib.

Jsem Tvá!

Otázka

Fri, 20 Apr 2012 21:31:32 +0200

Kolik toho člověk může vydržet v jednom měsíci?

Tohle je takový malý přehled toho, co mě v posledním měsíci potkalo a má posloužit také jako omluvenka, proč jsem se blogu v poslední době vůbec nevěnovala. Nechci do toho vkládat emoce, proto jsem se rozhodla pojmout jej v bodech:

nejlepšího kamaráda odvezli do nemocnice s oboustranným zápalem plic a za první čtyři dny mu z nich vytáhli 8l vody. Už je tři týdny na JIP-ce. Má doma sadbu pro prodej a zvířectvo, starám se, aby mu to nepomřelo.
můj tatínek byl na restartu srdce kvůli nepravidelné srdeční činnosti.
podřezáváme polovinu domu a všechno je vzhůru nohama, spíme na zemi a starám se o zedníky, materiál.....
děti jsme na víkend odvezli k mojí mamce, dělali jsme hydroizolační stěrku, tak aby to nemusely vdechovat. Mamka je vzala do aquaparku a na dlaždičkách ve sprše spadla a praštila se do hlavy. Na rentgenu v nemocnici jí našli hlavu prolezlou rakovinou a dávají jí pár měsíců života.
Koupila jsem si a čtu Germánskou knihu mrtvých od Holgera Kalweita - moc mi pomáhá
moje zahrádka - co nezasadím, to nesklidím
každým dnem se nám mají narodit koťátka - chováme Mainské mývalí kočky

A tak pendluju mezi nemocnicí, zahradou, školou a domem.

Já na tom dělám

Wed, 18 Apr 2012 09:15:44 +0200

Zamyšlení o tady a teď

Fri, 13 Apr 2012 13:42:06 +0200

Pojďme se podívat na prostor a čas, který žijeme tady a teď.

Když se budeme trochu snažit nad prostor a čas se povznést, uvidíme je z určitého nadhledu. Z tohoto nadhledu jsou to věci, které jsou vzájemně provázané a dokonce i na sobě závislé, neřknu-li jedno a totéž. Když už máme takovýto nadhled, dá se s prostorem i časem pracovat.

Teď se podíváme na tyto dvě veličiny zevnitř. Klesneme z nadhledu dovnitř té bubliny, do daného prostoru a času. Veškerý čas a veškerý prostor je právě zde v tento okamžik. Přiznejme si, jak moc si při běžném životě uvědomujeme jasně daný prostor a čas? Já, se pohybuji někde mezi těmito dvěma pohledy a pak si ještě uvědomuji vnitřní svět, ve své duši, který je od toho venkovního oddělen - což je další rovina, na kterou prostor a čas neplatí.

Teprve, když se zastavím a začnu vnímat okolí, ať z nadhledu nebo přímo z té bubliny přítomného okamžiku, začnu pociťovat jeho posvátnost.

Na světě exisuje mnoho časů a mnoho prostorů, které nejsme schopni vnímat. Bránou do těchto světů mohou být naříklad naše sny, šamanské cesty, meditace, astální cestování.

Dokážeme však dostatečně vstřebat to, co jsme schopni v běžném životě vnímat? Někdy to procítit ani nejde, teprve až zažijeme nějaký hluboký emoční zážitek, vidíme svět jinak.

Jsou činnosti, kdy vnímáme jen prostor a čas přestává existovat a činnosti, kdy existuje jen čas a prostor jde mimo nás. Vnímání časoprostoru se nám mění i s věkem a prostředím ve kterém se zrovna nacházíme.

Říká se, že budoucnost, současnost a minulost existují v jeden, tento okamžik. Všechno se pohybuje v kruhu v určitých cyklech. Náš čas a prostor potřebujeme k tomu, abychom zde mohli žít. Sami jsme si to zvolili. Koukám kolem sebe, cítím vděčnost a snažím se posvátnost okamžiku vnímat i v běžném životě.

Hildegarda o kopřivách

Wed, 11 Apr 2012 14:09:00 +0200

Kopřivu Hildegarda doporučuje, jako výbornou jarní zeleninu. Její mladé listy, jako lék při gastritidě a zahlenění. Tyto mladé lístky doporučuje přidávat do jídel nebo je s jídly vařit. Mladé kopřivy si z jara nasbíráme, usušíme a s jídly je pak můžeme konzumovat celý rok.

Kopřivová šťáva - ,,Když vznikne na noze "dračí" oteklina (dracunula), pak ji navlhčete šťávou z kopřiv, pak na to vetřete šťávu z ostropestřece a pak to zavažte plátnem z konopí. Otok se nebude zvětšovat."

Podle Hildegardy, kopřivy neutralizují špatné šťávy ,,zimního" mléka: "Chtějí - li zdraví lidé pít zimní mléko, nechť nasbírají kořeny z kopřivy, tyto usuší, suché vloží do mléka a pak teprve mléko pijí. Špatné šťávy, obsažené v mléce, budou působením kopřiv vyřazeny. Když však nemocní a slabí v zimě zatouží po mléce, musí mléko uvařit a vložit do něj usušené kopřivy. V létě však kopřivové kořeny do mléka nedávejme, protože kopřiva má v sobě šťávy a šťavnatost a zeleň. Když bychom ji takovou dali do mléka, pak by mléko jejími šťávami utrpělo šlody."

Zdroj: Dr.Gottfried Hertzka, Dr.Wighard Strehlow - Léčebná kuchařka svaté Hildegardy

Dr.Gottfried Hertzka - Lékárna svaté Hildegardy

Související články:

Hildegardina lékárna

Hildegarda z Bingenu

Mladé kopřivy

Psí vojáci Protínání

Thu, 05 Apr 2012 21:44:50 +0200

Protínání

Ležel jsem na zemi

tráva se dotýkala lopatek

vítr hladil oko nebe

byla to modlitba

voda zpívala

slunce závojovalo

a v hádkách jsem ho objevil

letěl na obloze

vznášel se jako sen

a pak jsem s úděsem spatřil

jak se pták protnul se svým obzorem

sám se sebou

trochu spadlo peří

a zase bylo všechno jako předtím

akorát

že jsem viděl

jak se pták protnul se svým vlastním obzorem.

Velikonoce

Mon, 02 Apr 2012 20:45:56 +0200

Všem přeji krásné svátky jara a příjemné prožití Velikonoc !

Mladé kopřivy

Thu, 29 Mar 2012 10:31:22 +0200

Nastal čas, kdy se začínají zelenat meze a mezi tou vší jasně zelenou drobotinou vystrkují růžky i léčivé mladé kopřivy. Na ně bychom měli zrovna vyrazit, začít je konzumovat v jakékoli úpravě a sušit do zásoby, aby nám pomohly zbavit se všeho nepotřebného - jak na těle tak na duši.

Sbíranou částí jsou mladé lístky a pak i kořen kopřivy, který má nejsilnější účinky na jaře a na podzim, kdy je zásobárnu pro celou rostlinu.

Obyčejná kopřiva byla pro naše předky jednou z nejdůležitějších bylin. Poskytovala jim výživu, oblečení a léčení. Je i přes nepříjemný první dojem zásobárnou dobra.

Z kořiv si můžeme vařit čaj ( nálev 3x denně 1 šálek) a protože jsou v této době ještě jemné a nepálí můžeme si je přidat do jídel bez jakékoli újmy.

A na co všechno jsou mladé kopřivy dobré?

Asi nejznámější vlastností této léčivky je schopnost čistit krev, kterou zároveň i ředí, působí močopudně, čímž napomáhá očistě ledvin a močových cest. Pomáhá při léčbě kloubů jako jsou záněty, dna a revmatické choroby - užívá se jak vnitřně, tak i zevně - přikládají se kopřivové placky, v dávných dobách se kopřivami ošlehávalo pro podporu krevního oběhu a úlevu od bolestí, to způsobuje kyselina mravenčí obsažená v jemných trnech na povrchu rostliny. Pomáhá také při kožních nemocech (exémy, lupénka, akné), nemocech jater a žlučníku.

Přibudou nám červené krvinky, což zajistí lepší zásobení kyslíkem, celkově nám vnitřně prokrví organismus. Tím se urychluje metabolismus a čistí tělo. Kopřiva může zmírnit i některé alergické projevy jako například sennou rýmu a exémy. Je přírodním antihistaminikem - omezuje rýmu a slzení očí.

Používá se také jako vlasové tonikum - pro zlepšení vlasové pokožky a podporu růstu vlasů nebo pleťová voda pro mastnou pleť. Nálev z kopřiv pomáhá i k výplachům ústní dutiny při aftech a bolestech v krku.

Cítíme se lépe a myslíme lépe!

Pro jarní očistu se doporučuje čtrnáctidenní kůra, ne však déle. Kopřivy jsou vhodné i pro diabetiky - upravují hladinu cukru v krvi a pro maminky - podporují tvorbu mateřského mléka.

Kopřivová kůra však není vhodná pro lidi s onemocněním ledvin (které jsou po dobu užívání zatíženy), s poruchami krevního oběhu, metabolickými poruchami a nádory. Nedoporučuje se také malým dětem a těhotným ženám.

Pozor na kopřivu existuje alergie, kopřiva může dráždit žaludek a působt mírně projímavě.

Kopřivy obsahují velké množství vitamínů (vit. A, C), minerálů (železo, vápník, sodík, mangan, oxid křemičitý), aminokyselin a enzymů.

Kopřiva podporuje život více jak čtyřiceti druhů hmyzu.

Kopřiva patří mezi strážné rostliny.

Sušenou kopřivu, která mi zbyla od loňska používám jako výplň při výrobě Morany.

Kopřiva je mimořádně silná obranná bylina. Hází se do ohně, aby odpudila zlo. Nošením u sebe námpomáhá překonat strach a obavy.

Kopřiva se sbírá a pije při couvající luně.

Jaro

Tue, 27 Mar 2012 00:16:06 +0200

Následující soubor fotek jsem nazvala Jaro, protože prostě jsou jarní.

klíčící semínko

kvete lístka

holčičí

klučičí

a jívy

kvetou už také sasanky

raší bezinky

A buky

z poražených stromů vytéká míza a láká včelky a mravence

Muž, který sázel stromy

Sat, 24 Mar 2012 06:51:17 +0100

O realitě, snech a silových zvířatech

Thu, 22 Mar 2012 14:26:27 +0100

Chtěla bych pár slovy pohovořit o snech a silových zvířatech, které jsem v posledních dnech pojmula a trochu to vše zkonfrontovat s realitou.

Pravda, mé pojetí reality je jiné než mají ostatní lidé. Můj muž, pro kterého jsou logika a humor základními stavebními kameny hovoru se při rozhovorech se mnou velmi baví a říká, jak neuvěřitelně dokážu překroutit realitu a že jsem snad největší demagog na světě. Taky proto jsem svému blogu dala podtitulek "moje demagogie".

Pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že jsem již dvakrát psala o svých snech, v prvním jsem poznala severského boha Ódina a v tom druhém mi Ódin ukázal vodního ducha.

Ty sny dál pokračovaly a já se do toho meziprostoru s Ódinem dostávala znovu a znovu a už mi ani nepřišlo, že je to bůh, ale spíše učitel nebo průvodce. Také přestal mít typicé Ódinovské povahové rysy, většinou mlčel a jen mi ukazoval různé věci, které měly mnohdy až teatrální podobu a já si z nich měla odnést co jsem chtěla. Někdy jsme jen tak seděli a nikdo nic neříkal.

Nikdy mě nenechal, abych mu poděkovala, ani o to nestál, jen jednou se usmál a řekl: "cti muže svého, jakoby jsi ctila mne samého".

Uměl na mě být, ale také velmi nepříjemný, jakoby to byla pro něj nepříjemná nutnost a kladl mi na srdce, abych se díky těmto snům necítila nějak vyvolená, vyjímečná, varoval mě před pýchou a povyšováním. To jsem nikdy ani v nejmenším neměla v úmyslu. Nepatřím mezi lidi, kteří když se dovědí, že má člověk auru, začnou ji do týdne vidět. Pouze otevřeně sděluji co se mi děje, protože si myslím, že by to mohlo být někomu ku prospěchu, jak a proč však nevím.

Teď, když je těch snů tolik, je pro mě důležitá hlavně podstata snu a pocity, které si z něj odnáším.

Do tohoto prostoru, kde je všechno šedé, my sedíme naproti sobě, jen mezi námi je světlejší zelené místo se však dostávám i při meditaci a hluboké relaxaci. Tam si řeším vnitřní záležitosti.

Nedávno jsem provedla meditaci při které bych se mohla setkat se svým silovým zvířetem, které jsem doteď neznala. Meditace mě však hodila zase za Ódinem. Mezi námi se oběvil obrovský chřestýš a plazil se v prostoru mezi mnou a jím. Halsitě syčel a chřestil ocasem. Zprvu jsem z něj měla velký strach, ale zůstala jsem klidná a jen ho pozorovala. Pak jsem začala vnímat jak se do hada začínám vciťovat a nakonec jsem se cítila jako on. Cítila jsem svůj dlouhý mrštný jazyk, věděla jsem jak se plazit a jak chřestit ocasem. Viděla jsem dál. Měla jsem zato, že had bude mé silové zvíře.

Po ukončení meditace jsem však hada v sobě nepřestala cítit. Bylo to velmi nepříjemné. Cítila jsem se nesvá a podrážděná.

Při příští meditaci jsem se opět ocitla v tomto meziprostoru, ale nebyl tam ani Ódin, ani had. Jen prázdno a já si to místo mohla konečně pořádně prohlédnout. V té chvíli se však z té šedi asi v úrovni nebe začala oběvovat silná záře, připomínala záři polární a z té záře jsem zahlédla obrysy zvířete jiného. Byla jsem moc zvědavá a moc jsem se těšila. Nakonec záře ustala a já uviděla malého jelena. Nebyl to ani jelen, ani srnec. Byl nižší než já, měl dobře rozvětvené velké paroží, hnědou kůži a na zádech bílé flíčky. Byla jsem z toho zmatená, protože takového jelena jsem nikdy neviděla. Měl překrásné černé oči, kterýma ke mě mluvil. Odešli jsme spolu někam do lesa, pořád si povídali a byli oba šťastní, že jsme spolu. Když jsme došli mezi překrásné stromy vybídl mě, abych si mu sedla na záda. Myslela jsem, že jej moje váha musí porazit, ale jakmile jsem mu dosedla na hřbet změnil se v obrovského jelena, kterého můžeme vidět v našich lesích.Pevně jsem se držela paroží a proháněli jsme se lesem, bylo to úžasné!

Od té doby se s ním setkávám.

Co je sen? Co realita? Výmysl? Fantazie?

Brány

Wed, 21 Mar 2012 08:06:30 +0100

Tak už tady máme Jaro. Přeji Vám všem, aby bylo co nejkrásnější!

Jarní rovnodennost, počátek jara je prvním obdobím, kdy se můžeme setkat s elementárními bytostmi a duchy přírody. Jedná se o - svět na druhé straně - sféra, která existuje zároveň s naším světem. Právě v tomto období, kdy se Nebe projasňuje a Země rozkvétá se tyto bytosti začínají objevovat.

Někteří lidé je vidí od malička, jiní díky zážitku, který ovlivnil jejich život a lze k tomuto daru i dojít. Ve všech případech se však hovoří o zasvěcení. Lidé tyto bytosti mohou nejen vidět, ale i vstoupit do jejich světa, což už má svá úskalí a vyžaduje opravdové zkušenosti a vedení.

Existují různá místa, období, dny a hodiny, kdy můžeme tyto bytosti spatřit a pokud tak chceme učinit, je dobré se na to připravit. Jde o magické brány mezi světy kde se můžeme s těmito bytostmi a duchy spojit. Bývají to silná místa na Zemi - energetická centra - naši předkové je uměli vycítit a tato místa uctívali. Bývaly to skalní a kamenné útvary, hájky, soutoky řek. Na těchto místech vztyčovali kameny, stavěli chrámy, chránili je. Byla to místa, kde se duchové a lidé setkávali, posvěcena respektem a úctou.

Dalšími místy, kde můžeme duchy přírody spatřit jsou prahy, brány, hranice, místa přechodu, která jsou naplněna silou. Jsou to místa mezi jinými místy nebo časy mezi jinými časy. Nepatří ani k jednomu, ani k druhému. Mohou to být rozcestí, mosty, pásy země mezi mořem a zemí, studny, brody, ostrovy, úpatí nebo vrcholky hor a kopců, labyrinty, kamenné kruhy, lesy, kruhy v trávě a obilí, mohyly, jeskyně a přechody v počasí jako duha, mlha, déšť, bouře.

Z pohledu času se jedná se o kritické body rovnováhy ve dnech v průběhu roku - přechodu ročních období, fází měsíce, úsvitu a soumraku, v poledne a v půlnoci. Keltové věřili, že existují tři noci duchů, kdy je poodhalena rouška mezi světy - předvečer prvního máje, v předvečer letního slunovratu a v předvečer svátku Všech svatých.

Je spousta pověr a návodů jak se s těmito bytostmi setkat. Zaručená však není žádná.

Související články: Dryády a duchové stromů

Magdalena Kožená - S poduškou Řípu pod hlavou (Hapka a Horáček)

Sat, 17 Mar 2012 05:37:02 +0100